www.lghk.org> curriculum > cvičení se zbraněmi >

V Číně existuje mnoho variant a druhů kopí, mezi dva základní však patří 2 kategorie kopí:  

• dlouhá, kovová kopí, jejichž ratiště bylo z tvrdého dřeva nebo z kovu, a která se používala jako jezdecká zbraň; s tímto typem kopí se dnes setkáme již zřídka
• tzv. "květinová kopí" (fa cheung), kratší a lehčí kopí s pružným ratištěm, jedna z nejtypičtějších zbraní především severních stylů čínských bojových umění a nejčastějších pěších zbraní.

Kopí je známé jako "král sta (tj. všech) zbraní" (baak bing ji wong), příp. "král dlouhých zbraní" (cheung bing ji wong), a patří mezi typickou válečnou i soubojovou zbraň. Kontinuální bodnutí kopím, rychlá jako šíp, patří mezi nejobávanějších zbraňové útoky - kopí je dlouhé a lehké, je snadné změnit vprůběhu bodnutí jeho trajektorii a po úspěšném i neúspěšném útoku jej stáhnout a zaútočit znovu. Pokud se soupeř bodnutí vyhne, kopiník zbraň stáhne a bleskově bodne znovu, anebo soupeře řízne ostřím kopí při stahování zbraně zpět - kopí totiž nevyužívá hrot jen k bodání, ale i ostří hrotu k řezání a ratiště k úderům. Pokud protivník kopí vyblokuje, kopiník svojí zbraní obkrouží kolem zbraně soupeřovi a zaútočí znovu. Z tohoto důvodu se většina "aplikačních drilů" a "sparringových sestav" cvičí právě proti kopí.

Zbraň samotná se tedy skládá z pružného ratiště, červených třásní, které odvádí soupeřovu pozornost a zabraňují tomu, aby protivníkova krev stékala na ratiště, a oboustraně broušeného ostrého hrotu. Délka zbraně se řídí výškou kopiníka - zbraň by měla dosahovat až po konečny prstů ruky natažené nad hlavu.  

Kopí zařadil do dnešního curricula Hung Kyun rodiny Lam (Lam Ga Hung Kyun, LGHK) velmistr Lam Saiwing. Modifikoval slavnou zbraňovou sestavu "kopí rodiny Si" (Si ga cheung), kterou se naučil v době, kdy působil jako instruktor bojových umění v armádě, a přejmenoval ji na "ducha oddělující kopí" (dyun wan cheung). Dnes se ovšem nejčastěji setkáváme s názvem "kopí květu slivoně" (mui fa ying cheung).  

Nejtypičtější zbraňovou technikou kopí je kombinace "obkroužit, přikrýt, bodnout" (hyun, kam, cheung), též "vyblokovat, kontrolovat, bodnout" (laan, na, jaat). Drilování této kombinace je základem zvládnutí umění bojem s kopím, a prot je mu v nácviku věnována veliká pozornost. Bodnutí kopím patří mezi útoky s nejdelším dosahem - jak praví přísloví, "kopí bodá po přímce" (cheung jaat yat tiu sin). Přední levá ruka totiž nedrží kopí staticky, zadní ruka (pravá) jej posouvá dopředu a kopiník tak využívá efektivně celou délku zbraně. Proti těžším zbraním se (především ve sparringových sestavách) používá kratší silné bodnutí (biu), kdy kopí dopředu posílají obě ruce.

Mezi další techniky patří bodnutí na různá pásma s různou prací nohou, techniky bloků, údery/bloky druhým koncem ratiště, rotace kopím (tzv. "květiny", kwan fa) jakož i pasáž, kde se kopí používá na krátkou/těsnou vzdálenost jako dýky.  

Samotné sestavě předchází cvičení základních technik na místě, v pohybu a kombinací technik na místě a v pohybu. Na použití technik žák pracuje v aplikační drilech a drilech ze sparringových sestav.  

LGHK curriculum zahrnuje celkem 4 sparringové sestavy s kopím:

Mezi nedílnou součást cvičení s kopím patří rozvíjení "dovednostních" aspektů kopinického umění, především nácvik přesnosti bodnutí, jak na statický, tak pohyblivý cíl.